V zimě má lidský organismus zvláště zvýšenou potřebu vitamínů. Často se je snažíme doplňovat konzumací různého exotického ovoce, především citrusů. Ty jsou bezesporu významným zdrojem vitamínu C, ale všechny druhy exotického ovoce mají také funkci ochlazovací. To má svůj význam v tropických oblastech, kde se pěstují a dozrávají. Ne však v našich zimních podmínkách. Jejich požíváním sice doplníme potřebné vitamíny, ale současně tím zchlazujeme svůj organismus, místo abychom jej v období studených měsíců prohřívali. Přitom máme vlastní vynikající domácí zdroje vitamínů a jedním z nich je hlávkové zelí.

Zelí jako takové je nejdéle pěstovaná zelenina (pěstuje se už více než 4 tisíce let) a je mimořádně důležitým zdrojem živin pro zachování zdraví. Odborníci dokonce považují syrové i kysané zelí za jednu z nejzdravějších potravin. Námořníci už v 16. století používali kysané zelí jako vynikající prevenci proti skorbutu (onemocnění, které vzniká v důsledku nedostatku vitamínu C). Dávno před nimi poznali příznivý vliv kysaného zelí staří Řekové a Římané a rovněž je zmiňováno ve starověké Číně, kde bylo již ve 3.tis. př.n.l. součástí odměny dělníkům, kteří stavěli Velkou čínskou zeď.

Metodu přípravy dnešní podoby kyselého zelí pravděpodobně Slované převzali od Tatarů už kdysi dávno ve středověku a jeho příprava a konzumace se tak stala v naší zemi a v okolních státech dlouhodobou tradicí.

Kysané zelí je vhodné na konzumaci pro každého člověka. Posiluje imunitu, detoxikuje organismus a je známé i pro svou silnou schopnost bojovat s rakovinou. Díky obsahu bakterií mléčnokyselého kvašení pomáhá udržet zdravá střeva. Například po dlouhodobém užívání antibiotik pomáhá, podobně jako živý bílý jogurt, obnovit zeslabenou střevní flóru. Častá konzumace kysaného zelí a především šťávy z něj je mimořádně doporučována nemocným na diabetes. Kysané zelí rovněž příznivě ovlivňuje činnost jater, podílí se na optimalizaci krevních cukrů a snižuje hladinu cholesterolu.

A čemu vlastně vděčí kysané zelí za své zázračné schopnosti?

Je to především obsah probiotik (kyseliny mléčné), antioxidantů a vlákniny, ale má i další důležité složky potřebné pro zdraví. Obsahuje vitamíny K, C, A, B9 (kyselinu listovou), vápník, železo, hořčík, draslík, fosfor, zinek a mangan. Dokonce je zelí jako takové jediná rostlinná potravina obsahující vitamin B12, což je obzvlášť důležité pro vegetariány, protože ti nevyužívají žádný živočišný zdroj tohoto vitamínu. Kysané zelí je zkrátka velmi nízkokalorická potravina s protizánětlivými účinky a mnoha léčivými výhodami. Stačí konzumovat jen malé množství (pár lžiček) a účinky na sebe nenechají dlouho čekat.

Není však zelí jako zelí. Živé bakterie mléčného kvašení, pro které je kysané zelí podobně jako jogurty tolik vyhledávané, stále pracují a chemicky či tepelně neošetřené kysané zelí by bez dalších úprav vydrželo na pultech obchodů jen přibližně 14 dní. Většina výrobců kysaného zelí, které najdete na pultech obchodů, je proto nucena zelí tepelně sterilovat nebo chemicky konzervovat, aby tak prodloužila jeho dobu minimální spotřeby. Tyto úpravy jsou však důvodem velkého úbytku zdraví prospěšných bakterií, které se v kysaném zelí přirozeně vyskytují a pro které jej také konzumujeme. Prokázaly to testy provedené sdružením spotřebitelů a časopisu dTest. Ve třech z 21 testovaných výrobků nebyl vůbec žádný vitamin C a pouze třetina z testovaných kysaných zelí obsahovala žádoucí bakterie mléčného kvašení.

Chcete-li tedy profitovat z prospěšných účinků kysaného zelí na zdraví, doporučujeme buď pátrat po produktech bez tepelné sterilizace a bez konzervantů nebo si jednoduše naložit zelí sami, tak jako my. Nakládáme si vlastní zelí, vypěstované podle pravidel systému IPZ a jedinými další přidanými přísadami jsou sůl a kmín.

Zdroj: Zdravezdravi.cz, Coopclub.cz, Detoxikace-dieta.com, Hobby.idnes.cz